Rodokmen>>>Prolog

17. listopadu 2012 v 0:08 | Berry* |  Rodokmen

Dobrá, chci jen říct, že jsem se opravdu snažila.... :)


Zapadlý anglický bar v neznámém přístavu, 1936
Seděla na barové stoličce, v ruce držela cigaretu a většinu své pozornosti soustřeďovala na sklenku whisky. Strávila tu příliš mnoho času, ale v zakouřeném prostředí provoněným alkoholem se cítila poněkud uklidněná, alespoň zde mohla v klidu vykonat svou práci. Kvůli ničemu jinému sem nepřišla.
Byla naprosto mlčky a vypadala jako duchem nepřítomna, barman po ní několikrát blýskl úsměvem skoro bez zubů.
Nedovedla si představit, jak je možné, že jedna z těch stvůr je jejím předkem. Párek mužů sedících u stolu za ní se začal hlasně smát. Ignorovala je a raději se zaposlouchala do okolních zvuků.
"Vy zablešený a vychlastaný pytle hoven! Koukejte platit!" zahulákal barman na muže, vysmáli se mu a ten ošklivější z nich hodil na stůl několik bankovek. Ona se tomu jen tak zasmála.
"Čekáte tu někoho paninko? Mohl bych vám to vaše čekáníčko zkrátit," promluvil k ní tiše barman. Odmítla ho pohrdavým úšklebkem a odhrnula si spodní část vesty, za pasem se jí vyjímal ostrý, nablýskaný nůž. V barmanových očích se zračil strach a ponížení zároveň. "Dobrá, ale žádné potíže, jasný?" pokývla na něj a nechala kraj vesty spadnout zpátky tak, aby zakrýval nůž.
Típla nedokouřenou cigaretu a barový pult a hodila ji kousek vedle popelníku. Znuděně pohlédla na nedotčenou sklenku, vzala si ji do ruky a jediným krátkým lokem ji vyzunkla celou. Muži sedící u stolu jí zapleskali. Hodila po nich jeden ze svých děkovných pohledů a mírně se uklonila směrem k nim.
Když uslyšela zazvonění zvonku, který tu visel nade dveřmi, po zádech jí přeběhl mráz. Ladným pohybem se zvedla ze stoličky a vydala se směrem k nově přicházejícímu. Ruku si nepatrně přiložila na bok, na kterém jí spočíval nůž.
Koketně se na nového muže usmála. Věděla, že není sám, už dlouho takhle neriskovali. Ale měla jednu výhodu, ona věděla kdo je on, on bohužel nevěděl kdo je ona.
"Penelope," vyslovil její jméno mírně překvapeně.
"Ano, jsem to já Penelope Brighetová. Koho jiného si čekal?" pohodila vlasy, aby slovům dala větší důraz.
"Nikoho," odvětil trpce. Penelope se mu opřela rukou do hrudi a vystrnadila ho tak ze dveří ven před bar. Nohou kopla do dveří, ty se v mžiku zabouchly. Muž se na ni zvědavě podíval, stále nepochopil kdo je a o co jí jde.
Penelope se dívala za mužovo rameno do hustého trnitého porostu. Byli tam jeho dva společníci. Dokáže je všechny vyřídit, než se stačí nadechnout.
Ruku si přimáčkla víc k boku a lehce sevřela rukojeť nože.
"Sleduj," řekla a máchla rukou na druhou stranu od její pravé ruky v níž se pokusila sevřít její nůž. Muž se zvědavě ohlédl.
Využila toho momentu, rychlím a nacvičeným pohybem vytáhla nůž. Neobtěžovala se zabíjet nějak s rozmyslem, prostě mířit na hruď a zasáhnout srdce. Tím se všechny tyto nestvůry zabijí nejjednodušeji.
Pevně zabodla nůž do levé strany mužovi hrudi, cítila, že zasáhla srdce. Muž bolestně zasténal ve chvíli, kdy mu z rány začala téct karmínově rudá krev. Penelope bodla nůž ještě hlouběji, cítila temné uspokojení.
Jeho oči se ubíraly do prázdna a hlavní bod jejího lovu skonal. Teď se musela zaměřit na vlkodlačici a dalšího upíra. Tahle neforemní skupina pro posluhovačky Smrti byla hrozbou a ona bude ta kdo je zničí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 knihofil18 knihofil18 | Web | 17. listopadu 2012 v 11:14 | Reagovat

Wow. Milujem temné veci! Mám otázky, ale nechám sa prekvapiť. Tá Penelope je matka Anny, však?
Milujem tvoje písanie. Vždy mám pocit, že čítam knihu... Teším sa na ďalšiu kapitolu. Dúfam, že bude čo najskôr. :)
Super. :)

2 Berry* Berry* | Web | 17. listopadu 2012 v 19:24 | Reagovat

[1]: Děkuju! :-D

3 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 13:48 | Reagovat

Súhlasím s [1]: . Píšeš veľmi pekne. Opisy sú neskutočne živé a trefné, číta sa to jedným dychom. A čo sa deja týka... Zaujímavé. Slečna je drsná, má šmrnc a moje sympatie. Som zvedavá, proti čomu to tak úporne bojuje :-)

4 Amia Amia | Web | 29. listopadu 2012 v 18:23 | Reagovat

Netradiční začátek, alespoň na to co jsem poslední dobou četla. Stýskám si ovšem stýskám, proč, pro Dobrovského, proč všichni situují do Anglie nebo USA? :-(
Jinak vtahující a máš u mně významné plus kvůli první větě jasně říkající, že v té Anglii jsme :-D

Jen technickou, nebylo by snazší mu podříznout hrdlo? Přeci jen, pro bodnutí do srdce se Penelope musela trefit do asi centimetrové mezírky mezi určitými dvěma žebry.
Pokud ovšem podříznutí hrdla stačí nebo ona je taky někdo z nadpřirozených a vládne tudíž takovou silou, že zvládne probodnout i žebro BEZ poškození nože :-D

5 weilyn-story weilyn-story | Web | 5. prosince 2012 v 20:48 | Reagovat

Moc se mi líbí tahle kapitolka. Má to nádech a děj. U toho probodnutí do srdce to vyznělo dosti živě až jsem se lekla. Pokračuj, zatím ti to vychází :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama








NAŠE IKONKAKOMU FANDÍMESPOLUPRÁCE

|© Berry Lettyen's & Nox 2012 - 2014|design © Berry Lettyen's|všechna práva vyhrazena|