3. kapitola

16. ledna 2013 v 13:29 | Berry Lettyen's
Jak jsem říkala tahle kapitola bude s délkou slabší, protože by jinak byla opravdu kostrbatá... No vysvětlím to takhle: zhruba z prvních deseti kapitol budou delší ty, které jsou z Gibeho pohledu ty kratší budou z Ejenina, ale vězte až bude někde dál určitě to vykompenzuju :)

3. kapitola

Ejena


Nevěřím tomu. Není to možné. Jak by taky mohlo že? Někdo mi chce zabít. Mne naprosto bezvýznamnou patnáctiletou holku. Dobrá, možná umím něco, co jiní ne, ale řeknu to takhle proč zrovna já? A ne magik. Vždyť ti toho umějí mnohem víc, než umím já. Já dokážu tak z kytky udělat motýla. Anebo toho dokážu víc? No, rozhodně to nebudu zjišťovat. To nemám na programu.
Jdeme již několik hodin a mne začínají pořádně bolet nohy. Damouovi ještě nějak nedošlo, že já jsem jen puberťačka a ještě k tomu šíleně líná. Tady si člověk prostě jednoduše svou nedobude ani, kdybych se tu měla zapíchnout dýkou, kterou u sebe bohužel nemám.
Pokouším se usmát nad svým nevděčným humorem, ale nějak mi to nejde. Jsem na to prostě moc unavená.
"Opravdu si nemůžeme, alespoň na hodinu odpočnout? Prosím!" žadoním. Damou v předu se zastaví, vypadá, že zvažuje naši situaci. Povzdechne si.
"Teoreticky, ano. Ale jen pod podmínkou, že si opravdu jen odpočneme a zase hned půjdeme." Usměju se. Hned je líp, když člověk ví, že si pár hodin pospí.
"A co jídlo?" napadne mi. Okamžitě svých slov zalituji, můžu být ráda za to, že si na chvíli zdřímnu, chtít jídlo už je moc velký luxus.
"Jídlo, děvče? Jestli chceš jíst, běž si něco ulovit." Už si raději začnu dávat pozor na pusu. Damou pošle bratra pro dřevo na oheň, já dřepnu na zem a pozoruji okolí. Není to zrovna nic záživného, ale mám aspoň, co dělat.
Když Gibe dorazí s náručí větviček, rozděláme malý a bezpečný ohníček. Letmo se podívám za obzor, začíná lehce červenat. Povzdechnu si, už nemáme moc času na spánek a tak se raději na tvrdé zemi stočím do klubíčka. Zachari si ke mně lehne a jeho srst mi příjemně hřeje a zároveň lechtá na obličeji. Pomalu vdechuji čerstvý noční vzduch. Oči se mi klíží a za chvíli nevím o světě.
"Ejeno! Sakra Ejeno vstávej!" Rukou se pokouším praštit toho, kdo mi nenechá spát. Mám sice ze spaní na zemi otlačené celé tělo, ale stále jsem si mohla dopřát nějaký ten odpočinek. "Dobrá nedáváš mi na výběr." Na chvíli mi přestane otravovat a já se znovu pokouším usnout. Otočím se na druhý bok a zívnu si. Už skoro spím, když mi někdo na hlavu vylije vodu. Zakřičím a v mžiku sedím. "Do prčič! Tohle je nemožný! To si nemůžu ani na chvíli odpočnout?!" vykřiknu ve zlosti. Gibe se samolibě usmívá a Damou jen kroutí hlavou.
"Pokud chceš přežít, sestřičko tak ne." Vrhnu po bratrovi vražedný pohled. Oplatí mi ho. Zachari mi začne strkat hlavou do boku, zřejmě už taky chce, abych se zvedla. Začínám se pomalu sbírat na nohy, stále nadávajíc na vlastního bratra. Sáhnu si do vlasů, mám je celé mokré a lepí se mi na obličej. Za tohle Gibe zaplatí.
Jakmile stojím Damou si začne mumlat pod vousy a vyjde. Jde poměrně rychle a Gibe ho stíhá, já však ne. Musím jít rychlou chůzí a začíná mi dělat problémy nespadnout. Tedy ne, že bych neuměla běhat, ale jsem ještě celá
rozlámaná ze spánku na tvrdé a nepohodlné zemi. Zachari kluše vedle mne a chvílemi ho využívám, jako oporu.
"Damou! Sakriš, kam to vlastně jdeme?" křičím dopředu. Damou se zastaví a otočí se ke mně.
"K jednomu mému příteli. Vím, že u něho najdeme útočiště." Mluví do prázdna, ale mně to stačí.
"A to jsme se tam nemohli přemístit? Nebo, udělat to díky čemu jsme se dostali z Carnelu." stále mluvím dost hlasitě; všimnu si, jak Gibe nesouhlasně kroutí hlavou.
"Sám jsem ti říkal, že nás najdou. Tohle přemístění dokážou sledovat a oni nepřejí, aby se něco takového dělo. Stejně už nám jsou na stopě." Damou mluví ještě zastřenějším hlasem.
"Kdo jsou ti oni?" zajímá Gibeho. Jenže na tuhle otázku už magik neodpoví, prostě se jen otočí a jde dál.
Pospícháme s bratrem a Zacharim za ním. Stále zrychluje tempo a já ho pomalu přestávám stíhat. Bratr si všimne toho, jak mi chůze zmáhá a vezme mi v podpaží. Němě se na něj usměju. Opravdu skoro běžíme sprintem, z donucení se vykroutím z jeho sevření a rozběhnu se.
"Proč běžíme tak rychle?" zakřičím na Damoua.
"Teď není čas na plané řeči, prostě běž! Pokud chceš přežít!" vyběhnu ještě rychleji, než jsem do teď byla schopna běžet. Zachari to náhlé zrychlení uvítal s radostí. Běžím tak rychle, jako jsem ještě nikdy neběžela, ale pocit větru ve vlasech a neskutečné volnosti stojí za tu vynaloženou námahu. Začnu ztěžka dýchat a elán mi pomalu, ale za to jistě opouští. Cítím, jak se mi podlamují kolena, kyslík mi ubývá a před očima se mi začíná míhat černo. Pokouším se chytit druhý dech, ale nejde to. Jsem proti své únavě a vyčerpání naprosto bezmocná. Už se nemůžu skoro nadechnout, před očima se mi míhá černota v daleko větším rozmezí.
A bum!
Padám…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 16. ledna 2013 v 14:40 | Reagovat

wow, je to úžasné... Doufám, že neumře a ani nic podobného, to by zabilo i mě :-D Moc hezky máš popsaný ty pocity a připadám si jako bych tam byla s němi :-) Už se těším na další kapitolu, doufá, že bude co nejdřív :-)

2 me-a-n-d-you me-a-n-d-you | E-mail | Web | 19. ledna 2013 v 16:13 | Reagovat

Snad to dobře dopadne! Jináč další skvělá kapitola :))

3 me-a-n-d-you me-a-n-d-you | E-mail | Web | 19. ledna 2013 v 16:13 | Reagovat

Snad to dobře dopadne! Jináč další skvělá kapitola :))

4 *El *El | Web | 19. ledna 2013 v 17:51 | Reagovat

Panebože. Tohle nemá chybu! Máš vážně talent.
Jako bych celou dobu běžela s nimi.
Těším se na další kapitolku. Napiš na blog, až bude zveřejněná ;)

5 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | 23. ledna 2013 v 20:25 | Reagovat

Chápem dobre, že si si vytvorila svoj svet, však? Ejena a Gibe majú schopnosti a starec s vlkom ich zachránili... Ejena robí z kvetov motýle (ó, moje milované motýliky. :D som cvok).
Skvelé. Teraz ľutujem, že som si to neprečítala skôr, že som na to nemala čas. Pri tvojom písaní som bola vtiahnutá do deja, akoby som čítala knihu. :) Keby si to napísala na 70000 až 80000 slov, tak by si to mohla niekam poslať. :)
Akčné scény sú úžasné a číta sa to skvele.
Ale to pri tebe nie je prekvapením. :)
Kedy bude ďalšia?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama








NAŠE IKONKAKOMU FANDÍMESPOLUPRÁCE

|© Berry Lettyen's & Nox 2012 - 2014|design © Berry Lettyen's|všechna práva vyhrazena|