Prach||Druhá kapitola

30. ledna 2013 v 19:41 | Berry Lettyen's |  Prach
No jo, druhá kapitola Prachu... Není zrovna echtovní, ale pomalu se dostáváme k hlavní zápletce děje, která se více objevý v následující kapitole... A jen přimopínka: Další kapitolu Saferty čekejte příští týden :)

Druhá kapitola



Do nosu mi praštil zápach krve. Chtěla jsem se odvrátit, odejít odsud, ale pohled mi utkvěl na mrtvém těle ležící zkroucené na podlaze. Leželo v kaluži své vlastní krve, vlastně ležela, obličejem k zemi. Dlouhé černé vlasy jí splývaly kolem těla.

Odněkud z chodby se sem přiřítila nějaká z vychovatelek a opatrně se pokusila tělo otočit tak, aby jí bylo vidět do obličeje. Když se mi podařilo zahlédnout obličej mrtvé, bylo to, jako kdyby někdo zmáčknul tlačítko pauzy. Tu holku jsem znala, najisto. Snažila jsem se v paměti vydolovat odkud, ale to už se koupelna začala plnit lidmi a Jordana mi tahala za ruku pryč.

Nebyla jsem schopna se hýbat; celý svět, jakoby se najednou splasknul na ten jeden jediný moment, kdy jsem viděla mrtvé do obličeje. A najednou mi to došlo, odkud ji znám. Vzpomínka, kterou jsem se snažila dva roky potlačovat.

"Jsi celá bílá." Konstatovala Jordana. Nějak jsem ji nevnímala a nechala jsem se pouze táhnout do pokoje.

Seděla jsem na posteli a mrtvě zírala do zdi. Jordana někam zmizela a já si každou chvílí myslela, že se sesypu na milion malých kousíčků. Lehla jsem si a pokusila se usnout. Vír myšlenek mi však nedovolil mít aspoň trochu pokojný spánek.

"Co to je za blbost?!" křičela jsem. "To se nemohlo stát!" Ale bylo to tak. Má kamarádka byla mrtvá, má nejlepší kamarádka. Umřela s rodiči při pádu letadla. Nikdo její tělo nenašel.

Až dnes… Ona neumřela, do dnes. Byla živá. Rodiče jí umřeli, stejně jako mně, a jí vzali na Sarkišnin. Mohla jsem se tu s ní potkat. Všechno by mohlo být lepší. Kdybych ji neviděla, jak…

Bylo mi do breku. Z toho snu. Byl děsivý, ale pravdivý. Má nejlepší kamarádka žila dva roky tady v tom blázinci. Já se musela smířit s tím, že je mrtvá, ale tehdy to bylo daleko míň bolestnější než teď. Tehdy jsem jí neviděla v kaluži krve, v koupelně nějakého vězení.

Zadívala jsem na druhou stranu pokoje. Jordana byla zachumlaná v dece a pokojně oddechovala. Vzdala jsem všechny naděje na to, že by se mi povedlo usnout a raději jsem se šla projít.

Stála jsem před dveřmi a naprosto automaticky vyšla ke koupelně. Čekala jsem, že zase uvidím kaluž krve s mrtvým tělem, ale koupelna vypadala naprosto "čistě". Jakoby se v ní nikdy nic takového nestalo. Svezla jsem se na studenou podlahu a očima těkala kolem sebe. Čekala jsem, že odněkud z rohu vyskočí Zaytsevová a odvede mi odsud někam do mučírny (kterou tu nejspíš opravdu mají). Jenže se nic nedělo, koupelnu ovládalo mrtvolné ticho, tak tíživé až mi z něj naskakoval mráz po zádech.

Najednou se podivně ochladilo; velké zrcadlo, které viselo nad umyvadly, zahalila mlha. Okamžitě jsem se postavila a vyběhla ke dveřím, tohle se mi vůbec nelíbilo. Než jsem se však stihla ke dveřím dostat zabouchly se, vzala jsem za kliku a pokoušela se s ní pohnout, nešlo to. Byla přimrzlá stejně, jako celé dveře. Ochladilo se tu natolik, až mi vlasy začala pokrývat jinovatka. Cloumala mnou zima a strach.

Ze sprchových hlavic ve sprchových koutech začala prýštit voda, která se měnila v krystalky ledu. Nevěděla jsem, co dělat, proto jsem se naprosto bezhlavě rozběhla a hned po dvou krocích jsem se natáhla na zledovatělé podlaze. Byla to hrůza, ale ještě větší byla potom, co jsem se otočila k zrcadlu. Velkými písmeny na něm stálo: ZMIZ!

Vytřeštila jsem oči a koukala, jak nápis pomalu mizí a v momentě ho nahrazuje jiný. Tentokrát psaný krví.

Dnes již jedna zemřela. Další budou následovat. Odejdeš-li, vše bude v pořádku a ty přežiješ. Zůstaneš-li ku smrti se svět obrátí.
Pamatuj si: krev je splátce!

Potůčky krve tekly až k umyvadlům, kde se měnily v červené rampouchy. Teď jsem na rudá písmena zírala ještě víc a neopatrně jsem ucouvla. Znovu mi podjely nohy a já se neobratně natáhla na podlaze. Ze stropu na mne začal pršet led v malých střípcích, které se mi chtě nechtě zapichovaly do kůže. Nemohla jsem nic dělat, jen si krýt hlavu a držet oči pevně zavřené.

Nezbylo mi nic jiného než doufat.

Dveře se s hlasitým půůf otevřely. Někdo vešel do koupelny. Má záchrana.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Knihofil18 Knihofil18 | 30. ledna 2013 v 20:17 | Reagovat

Zdochla som. Oficiálne si ma zabila. To napätie, ktoré si vytvorila. Všetko to... tá krv, kúpelňa. Bojím sa, naozaj. Možno by si mala k slovíčku thriller v menu pripísať aj slovíčko horor. Pretože ja som sa pri Lese Kostí nebála tých hnusných krvilačných zombíkoch ako pri tvojej kúpelni a krvi v poviedke. Klaniam sa.

2 Lily "Aravis" Starfall Lily "Aravis" Starfall | Web | 31. ledna 2013 v 14:05 | Reagovat

[1]: Naprosto souhlasím.
Dokonalé. Mrtvá kamarádka, koupelna, krev. Hodilo by se to do anotace :D Aspoň by každý věděl, na čem je :D
Ne, vážně, krása :)

3 m-ruselova m-ruselova | 31. ledna 2013 v 14:46 | Reagovat

To je úžasné, já k tomu vážně jinak nemám co říct, nemám slov, je to úchvatné, jsi opravdu vynikající spisovatelka a jestli někdy vydáš knihu, rozhodně si ji koupím! :-)

4 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 31. ledna 2013 v 15:18 | Reagovat

ooo, je to naprosto úžasné :-) Teď se budu bát chodit do koupelny :-D Je neuvěřitelné, jak dokonale si to všechno popsala. Měla jsem pocit, jako bych byla s ní v té koupelně. Naskakovala mi z toho husí kůže. Doufám, že se jí nic nestane a že co nejrychleji napíšeš další kapitolu. Už teď se nemůžu dočkat :-)

5 weilyn weilyn | Web | 31. ledna 2013 v 20:10 | Reagovat

Naprosto, ale naprosto úžasné. Nechápu, jak umíš tak krásně rozepsat děj :) Jen tak dál! xD

6 All All | E-mail | Web | 5. února 2013 v 15:18 | Reagovat

Propááána! O_O Úžasné! :-D  ;-)  :-)

7 Vicky Vicky | Web | 2. března 2013 v 21:20 | Reagovat

OMG, tohle je krutopřísně skvělé!!! :-D Tedy, ne, to co se děje chudákovi Mishe, ale ta atmosféra, kterou dokážeš tak dokonale popsat... O_O Zírám a zírat budu ještě dlouho. Tohle je horor! :D Kdyby se PRACH zfilmoval, zřejmě bych se už u úvodních titulků třásla strachy :D :D Doufám, že v další kapitolce naleznu trochu klidu. :-P Ty jí dáváš, holka, aby z ní ještě nakonec nebyl blázen. :-P

8 Clarush* Clarush* | Web | 30. června 2013 v 14:05 | Reagovat

Chudák.. nechtěla bych aby se mi tohle stalo. A ten vzkaz v koupelně? Wow :D

9 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 31. října 2013 v 16:28 | Reagovat

Aha :D Takže někdo ji tam nechce... :D No já jdu na další ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama








NAŠE IKONKAKOMU FANDÍMESPOLUPRÁCE

|© Berry Lettyen's & Nox 2012 - 2014|design © Berry Lettyen's|všechna práva vyhrazena|