Prach||Epilog

1. ledna 2014 v 2:07 | Berry Lettyen's |  Prach
Ano. Epilog. Je to tak. Naprostý konec Prachu. Po takové době slibování, že už konec bude. Ale jsem ráda, že jsem Prach neutnula ta rychle jak jsem původně chtěla. Prach mi dal sílu, že se mé psaní může lidem líbit :). Proto ho mám tak ráda, je pravda, že jsem na něj za těch téměř dvanáct měsíců nadávala tolikrát a tolikrát jsem s tím měla chuť seknout, ale neudělala jsem to. Ne, protože jsem věřila. Věřila jsem Prášku a doufala, že ho jednou dokončím a taky se stalo. Povedlo se mi to navíc ještě v roce, kdy jsem jej začala psát. Jsem na sebe pyšná a mám ze sebe radost, ale stále nemohu uvěřit tomu, že tohle je konec Prachu. Mého zatím největšího dílka, které čítá 56 856 slov a 111 stran ve wordu. Myslím, že to už je něco. Něco odkud se dá odrazit dál. A tak jsem tady ke konci Prášku vytvořila speciálně k epilogu novou signaturu. Nebudu říkat její význam, to si myslím všichni domyslíte a kdyžtak ta holka úplně vpravo v tom svetru má být Meg, neměla jsem tam koho jiného dát, protože jsem potřebovala sudý počet psotav :). Už dlouho tu nebyl takový výkec ne u části příběhu, ale ještě než kliknete na celý článek bych vám všem chtěla popřát všechno krásné do nového roku a ať je rok 2014 úžasně úžasným.
Užjite si epilog :).


Epilog


Auto zastavilo před polorozbořenou železno-kamennou bránou, za ní byla ruina toho, co se kdysi nazývalo Sarkišnin. Nadechla jsem se a vystoupila z auta. V ruce jsem nesla jednu bílou růži. Šla jsem k bráně za šelestu větru. Ještě byl studený, ještě nebylo úplně jaro. A Jordana tu ještě měla být. Stejně jako spoustu dalších. Protočila jsem si bílou růži mezi prsty. Do palce se mi zabodl trn a z ranky vyběhla kapička krve. Podívala jsem se na svůj palec a ta krev mi připomněla, co se stalo před rokem.

Otřásla jsem se. Vlastně by mi celé tohle místo mělo ty události připomínat. To jak tu zemřela, má kamarádka. A s ní spoustu dalších. Ale spousta se jich zachránila. I já, i má máma, i strejda. I…

"Myslím, že je to špatné." Řekl. Celou cestu z Moskvy nepromluvil jediné slovo. A docela mne udivilo, že vůbec vystoupil z auta. Podívala jsem se na něj přes rameno.

"A já si myslím, že Jordana by udělala to samé." Vmetla jsem mu to do tváře. To nemohl popřít. Zakroutil hlavou a došel až ke mně. Dál k hradbě jsme šli spolu. Ruku v ruce. Před branou jsem se zastavila a podívala se na něj a na Sarkišnin, tedy to co z něj zbylo. Stále jsem růži mnula v ruce, ale už jsem si dávala pozor na trny.

Kdyby to někdo začal prohledávat, možná by tam našel těla. Jenže. Co tohle bylo za myšlenky, byla jsem tu vzdát hold své kamarádce, klukovi, který mi chtěl pomoct a tomu chlapcovi, který by nejspíš zemřel tak jako tak.

Dřepla jsem si k patě brány a opatrně položila bílou růži na hlínu v bráně. Pevně jsem semkla rty a koukala na tu růži. Připomínala mi Jordanu, pichlavou na povrchu, ale úžasnou uvnitř. Až po chvíli koukání jsem si všimla, že na bráně je nějaká destička. Podívala jsem se na ni. Byla nejspíš měděná a byl na ní vyrytý nápis. Dívala jsem se na něj a v hlavě mi běželo to, co se stalo před rokem. To, co tam bylo napsáno, byla pravda. Postavila jsem se vedle něj.

"Prosím, tu minutu ticha. Nebudeme vzdávat hold jí, ale našim přátelům. Jordaně. Moc tě prosím. Jde o to, na koho při tom myslíš ne o to, nad čím hrobem stojíš." Má slova ho trochu obměkčila. Povzdychl si.

"Když na tom trváš."

"Ach, Scotte. Děkuju, děkuju ti moc." Podívala jsem se na něj a věnovala mu děkovný úsměv. Pohled mi opětoval. Oba jsme se obrátili čelem k ruinám Sarkišninu a sklonili hlavu.

Drželi jsme minutu ticha za Jordanu, Neadrse a toho chlapce. A za všechny další, kteří tam zemřeli. Meg a její malí přátelé to taky nezvládli. Za ty taky. A za všechny ostatní, kteří to nezvládli. Za všechny, kteří byli oběti.

Po zhruba uběhlé minutě jsme hlavy zvedli a věnovali Sarkišninu ještě jeden pohled. Už to bude jen místo, kterým se budou strašit děti, když budou zlobit. Jako jím máma strašila mne a věděla o něm jen díky stálému kontaktu se strejdou, i přesto, že on byl vězněm Sarkišninu.

Posadila jsem se na místo spolujezdce. Scott na místo řidiče. Viděl, jak potlačuju slzy a tak mne objal kolem ramen a řekl: "Bude to dobrý ano?" přikývla jsem. Políbil mne do vlasů a nastartoval motor. Opřela jsem se o studené okýnko a koukala na Sarkišnin dokud mi nezmizel z dohledu a myslela jsem na Jordanu a na Neadrse a na Meg a její malé přátele a na ta slova na té destičce.


Prach jsi a v prach se obrátíš.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pisatelka Pisatelka | Web | 1. ledna 2014 v 9:54 | Reagovat

Krásné zakončení prach je opravdu krásná povídka :) tobě taky krásný nový rok hodně štěstí a zdraví.

2 Ami Ami | E-mail | Web | 1. ledna 2014 v 17:56 | Reagovat

Jé! On je Skotty živej!

3 Clara Black Clara Black | Web | 2. ledna 2014 v 8:25 | Reagovat

Nikdy nezapomenu na to, jak jsi mě minule rozbrečela! :D A teď jsem měla chuť se znovu rozbrečet, a to štěstím, protože: ''Žijééé!'' :-D Ne vážně, jsi úžasná Bobulko. Víš o tom? A Prášek je prostě nejlepší ♥

4 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 16:27 | Reagovat

Ježiši, to je dokonalé zakončení!!! :D
Abych to tak shrnula:
Když jsem objevila tvj blog už delší dobu jsem byla seznámení s pokladem jménem Prach. Ale neměla jsem čas na to, ho přečíst. Osudová chyba!
Jakmile jsem si našla dostatek času a pustila se do čtení, nelitovala jsem té hodiny, co jsem strávila u počítače ani toho, že jsem ten příběh četla. Prach je totiž jedinečná povídka, jediná svého druhu a téměř nic (kromě pár povídek) se jí nemůže rovnat!
A jestli já se někdy v prach obrátím, tento Prach, zůstane ve všech navždy! :)

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 2. ledna 2014 v 20:59 | Reagovat

Tak to je naprosto dokonalý. A je mi líto, že už je to konec. Četla jsem povídku už do začátku a prostě nemůžu uvěřit tomu, že je konec. Je hrozný jak to všechno uběhlo. Jsi prostě dobrá.. :-)

6 *Elwing *Elwing | Web | 3. ledna 2014 v 3:54 | Reagovat

Sakra, děvče... Dokonalé dílko. :3 Škoda jen, že už je konec...
Skvěle píšeš, umíš vtáhnout do děje - jsi úžasná pisatelka :-) Jen tak dál!
K Prachu se určitě budu často a ráda vracet - perfektní dílko, jež si zaslouží být nezapomenuto (i když to rozhodně nehrozí :D :-))
Do roku 2014 ti přeji spoustu štěstí, zdraví, lásky, ale také hodně nápadů. :D

7 Zoey Zoey | Web | 3. ledna 2014 v 9:29 | Reagovat

Do háje, tak on neumřel :D No nevadí, pak by to nebylo ono :D
Ta poslední věta byla dobrá... :-)
Bylo to fajn číst to celej rok, a ještě se o tom s tebou bavit ve škole :D Každopádně jsem moc ráda i za tebe, že máš na kontě takovou pěknou povídku :) Krásný Nový Rok!! :D

8 Zoey Zoey | Web | 5. ledna 2014 v 14:48 | Reagovat

Bobule, ale mazej se přihlásit na ten skype ať si s tebou můžu pokecat nebo bude zle! :D

9 Nila Nila | Web | 6. ledna 2014 v 17:21 | Reagovat

Ahoj,promiň,že otravuju...dáš mi hlas? scháním co nejvíc byla bych moc ráda,kdyby ano,oplatím :)
http://andiegraphic.blog.cz/1401/soutez-o-layout-finale

10 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 30. března 2014 v 18:34 | Reagovat

Ach.. Prach bola doposiaľ jediná poviedka ktorú som prečítala celú. A stála za to. Nenávidím a milujem tento koniec zároveň. Aby som bola úprimná, vždy ma uchvátia tie záporné postavy o ktorých sa málo vie a zároveň urobia niečo nečakané a šľachetné. Neards mi bude chýbať. A bude mi chýbať celý prach dopekla! :D Naozaj úžasná povedka, skladám ti poklonu, ja pochybujem o tom, že by som niekedy niektorú z mojich poviedok dokončila... Tak nejak mi ukazuješ aké to má pozitíva, uzavrieť niečo. :) Ďakujem ti za krásne chvíle strávené čítaním Prachu. Teším sa až začnem čítať aj všetko ostatné :3

11 Berry Lettyen's Berry Lettyen's | Web | 30. března 2014 v 20:33 | Reagovat

[10]: Já mockrát děkuju tobě! ^^ Protože přesně takovéhle komentáře mě vždycky vezmou za srdíčko a vženou mi slzy do očí - jaký jsem já cíťa :D - protože mám neskutečnou radost, když zjistím, že něco z mé tvorby udělalo někoho šťastným :-) Opravdu moc si toho vážím! :D

12 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 31. března 2014 v 6:18 | Reagovat

[11]: Vôbec nemáš začo, vieš čo sa hovorí: za pravdu sa neďakuje :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama








NAŠE IKONKAKOMU FANDÍMESPOLUPRÁCE

|© Berry Lettyen's & Nox 2012 - 2014|design © Berry Lettyen's|všechna práva vyhrazena|