Recenze: Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl

5. března 2014 v 10:13 | Berry Lettyen's |  Recenze
Autor: Charles Bukowski
Originální název: You get so alone at times that it just makes sense
Nakladatelství: Pragma, 1993

Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl (Básně II. 1985-1986) Sbírka básní dnes již téměř kultovního autora.















Autor

Americký spisovatel původem z německého Ardenachu. Když mu byly tři roky, jeho rodina se přestěhovala do Los Angeles. Během života se aktivně věnoval pití piva, sázení na koňské dostihy a spaní s mnoha ženami. Kromě toho prošel kus Států a vystřídal spoustu zaměstnání před tím, než se stal aspoň trochu slavným coby spisovatel hlavně poezie, ale i povídek.
Svou tvorbou i způsobem života se Bukowski, "Poeta laureatus chudinské čtvrti", řadí do Beat Generation. Ve skutečnosti však s nimi neměl nic společného. Jeho přístup k životu a cíle byly totiž zcela jiné a do podvědomí veřejnosti se jako spisovatel výrazně zapsal až v osmdesátých letech. I přes mnohé pitky, experimenty s nejrůznějšími bobulemi a bezostyšné dobývání ženských tajemství se dožil poměrně vysokého věku.
Bukovského tvorba je něco zcela neobvyklého. Texty jsou lehké a plné drsného humoru, který samozřejmě není pro každého, avšak kdo v něm jednou najde zalíbení, zůstane mu věrný. Pozitivní je i to, z jaké pozice a jak jsou jeho knihy psány. Častý vypravěč Henry (Hank) Chinaski totiž nežije na výsluní a umožňuje nám tak zahlédnout Ameriku i z její druhé, stinné či spodní strany. Bukovského knihy jsou o lidech dole a ukazují nám jejich běžný rutinní život, který se tolik liší od amerického snu.


Styl psaní

Bukowski. Jedno slovo a znamená to tolik. A hlavně úžasný styl psaní. Já jsem v jeho psaní našla neuvěřitelné zalíbení, protože psal o životě, jaký ho prožil. Je pravda, že některým se jeho psaní prostě líbit nebude, protože vulgární výrazy a drsný humor v jeho knihách není nic neobvyklého. A to je na jeho psaní snad to nejlepší. Psal jak si to myslel. Nedělal cenzuru toho, co napsal, psal o čem chtěl a na tom zálěželo (alespoň, co sjem z jeho básní vyporozumněla).

Pocity s dojmy (jelikož děj ani postavy se tady opravdu recenzovat nedají)

Některé jeho básně mě donutily přemýšlet, nad jinými jsem se smála, další mne moc nenadchla a jiná zase rozesmutnila. To vše se schovává v této sbírce. I když se to nezdá, má hloubku. Opravdovou hloubku. Bylo jen málo básní, které by se mi nelíbily, povětšinou jsem z nich nadšená. Bukowskiho tvorba mne dostává (nebo mě možná dostalo to, že žil se čtyřmi kočkami? :D) a taky to, že některé z nich jsou i s city (samozřejmě, vyložené po stylu Bukowskiho), třeba když básnil o starých přátelích nebo o samotě. Já vím, není to nějaká extrémní recenze, ale básnickou sbírku recenzuji poprvé v životě, takže... vám sem dám mou nejoblíbenější báseň.

no, tak už to chodí

občas, když se zdá, že nic už nemůže
být horší
kdy se všechno spikne
a hlodá
a hodiny, dny, týdny
roky
se zdají promarněné -
ležím an posteli
ve tmě
vzhlížím ke stropu
a napadá mě myšlenka, která
se spoutě lidí bude
zdát nepříjstoná;
pořád je hezké být
Bukowski.
Básně II. (1985 - 1986), str.64

Bukowski ode mne dostává 100% pět hvězdiček. Protože je to prostě Bukowski.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexandra Alexandra | Web | 5. března 2014 v 10:23 | Reagovat

Bukowski je kultový autor, jeho tvorba chytí a nepustí :) krasny članok

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 5. března 2014 v 21:30 | Reagovat

Tohodle autora neznám,ale vypadá to zajímavě. Nevím, jestli by mě to bavilo, ale zkusit to můžu. Hezká recenze :-)

3 Kaisa FireFlie Kaisa FireFlie | Web | 7. března 2014 v 22:12 | Reagovat

Kaisa plně souhlasí, Kaisa miluje a prostě... Bukowski. :) Kdo ví, tak ví. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama








NAŠE IKONKAKOMU FANDÍMESPOLUPRÁCE

|© Berry Lettyen's & Nox 2012 - 2014|design © Berry Lettyen's|všechna práva vyhrazena|